Jak se na nás projevuje stres.
autorka: Andrea Špálová
Upřímně si řekněme – kdo se v dnešní době nestresuje? Ať už to je kvůli práci, dětem, našemu vztahu, svojí váze nebo složitému rozhodování co uvařím na večeři. Stres je všude kolem nás, i když ho často sami přehlížíme. Ve zdravé míře nám pomáhá pracovat efektivněji avšak ve většině případů ho máme v životě až příliš mnoho. Sami si dokážeme asi odpovědět, že když jsme ve stresu, necítíme se úplně nejlépe. Naše tělo pracuje na 200 %, hůře se nám spí, jsme často nafouklí nebo se nám na obličeji objeví nepříjemní červení kamarádi. A co to všechno vlastně způsobuje? Jak tak prvotně obyčejná věc jako stres dokáže zamávat s naším zdravím? A jak s ním nakládat?
Co je vlastně stres?
Obecně řečeno, stres znamená napětí nebo tlak. Život nás neustále vystavuje stresovým situacím a pak je jen na nás, jak se s ním vypořádáme. Jako lidé zažíváme různé druhy stresu – fyzický (například nemoc je pro naše tělo také stresovým faktorem), emoční (cítíme se smutní) nebo psychologický (například strach).
Již geny, které nosíme v našem DNA nám do jisté míry předurčují, jak zvládáme stres. Mimo jiné ale i období našeho raného dětství utváří naši schopnost vyrovnávat se se stresem. Přejídání, kouření, konzumace alkoholu a sedavý způsob života, aspekty často spojené se stresovými situacemi, mohou také negativně ovlivňovat naše zdraví.
Jak stres ovlivňuje náš život?
Alostáza je proces, jakým tělo reaguje na stres – ať už je akutní (krátkodobý) nebo chronický (dlouhodobý).
Asi nejznámější reakcí našeho těla na akutní stres je stav “bojuj nebo uteč”, která nastává ve chvílích pocitu ohrožení. V tomto případě je stres odpovědí našeho těla na uvolnění stresových hormonů do našeho krevního řečiště – konkrétně se jedná o kortizol a adrenalin. Tyto hormony zvyšují naši koncentraci, schopnost reagovat a naši sílu. Náš srdeční tep a krevní tlak se také zvýší, paměť a imunitní systém jsou bystřejší. Poté, co se naše tělo vypořádá s krátkodobých stresem, se naše tělo vrací do klidového režimu.
Chronický neboli dlouhodobý stres, je však kámen úrazu. Ve chvíli, kdy se pravidelně vystavujete náročným výzvám a úkolům, vaše tělo neustále produkuje velké množství stresových hormonů a nemá čas na regeneraci. V tomto případě může stres způsobit závažná zdravotní onemocnění.
Jak chronický stres ovlivňuje náš zdravotní stav?
Reakce našeho těla během krátkodobého stresu mohou být velice přínosné, pokud trvají pouze chvíli. Problém nastává, když tento stav přetrvává delší dobu, v tom případě příliš stresových hormonů může mít na svědomí problémy s:
Trávením
Bolesti břicha a nadýmání z důvodu snížené funkce žaludečních šťáv, které jsou utlumené při stresových situacích. Naše tělo se totiž nachází v “bojuj nebo uteč” nastavení, tudíž na správné trávení nezbývá čas ani energie, která je věnována jinde. Představte si neandrtálce, jak utíká před divokou šelmou. Má dost starostí s přežitím natož aby jeho tělo vynakládalo další energii na trávení. My sice neutíkáme před žádným zvířetem, avšak naše tělo funguje na stejném principu.
Obezita
Zvýšení hladiny ghrelinu neboli horou hladu, může vést ke zvýšené konzumaci potravin a potažmo k nárůstu hmotnosti. V krajích případech může obezita vést k cukrovce či kardiovaskulárním onemocněním.
Pleť
Vedlejším účinkem stresových hormonů, konkrétně kortizolu, je mimo jiné i zvýšená aktivita mazových žláz naší pleti, která vede k vyšší produkci oleje, ucpání pórů a tím pádem k vytvoření bolavých červených pupínků, akné. Všechno v našem těle je řízeno hormony, takže i zdánlivě nesouvisející červené pupínky na obličeji mohou mít příčinu v naší psychické (ne)rovnováze.
Imunitní systém
Oslabený imunitní systém v následku dlouhodobého stresu může vést k častějším virovým a bakteriálním onemocněním či infekcím.
Nervový systém
Úzkosti, deprese, méně kvalitní spánek nebo nezájem o jakékoliv fyzické aktivity, to vše je následkem dlouhodobému stresu. Mimo jiné může být i zhoršena schopnost naší paměti či rozhodování.
Kardiovaskulární systém
Zvýšený krevní tlak, srdeční tep a hladina cholesterolu v naší krvi jsou následkem chronickému stresujícímu stylu života. Společně se jedná rizikové faktory, které mohou být příčinou srdečních onemocnění, aterosklerózy, mrtvice, obezity či diabetu.
Jak poznáme, že jsme ve stresu?
Při krátkodobém stresu můžete pociťovat úzkost, nervozitu, nesoustředěnost, obavy nebo psychický tlak. Pokud však váš stres přetrvává delší dobu, vaše tělo se může potýkat s jinými fyzickými či emočními následky jako jsou únava, deprese, bolest na hrudi, zrychlený tep, nepravidelná menstruace, impotence nebo snížené libido.
Tyto symptomy mohou také vést k nechuti k jídlu či naopak přejídání, špatnému spánku, Většinou jsou symptomy slabší a mohou být regulovány jinými aktivitami jako uměním relaxovat (masáže, sauna, jóga, čtení, meditace, procházky v přírodě, výtvarné činnosti…), vyvarování se stresovým situacím či fyzickou aktivitou. Pokud i přesto symptomy přetrvávají nebo se zhoršují, není nic špatného na vyhledání odborné pomoci, aby se problém vyřešil. Není nic horšího než řešit následky, ale přehlížet příčinu problému!
Co mohu dělat, abych snížil stres ve svém životě?
Teď přichází vaše chvíle – vzít život do vlastních rukou a jednat. Pravidelné cvičení zlepšuje chod myšlenek a naši náladu. Častokrát se nám cvičit nechce, ale ty endorfiny, které se při pohybu vyplavují, nikdo nezapřeme a tu skvělou náladu poté už vůbec! Dalšími možnostmi jsou relaxace, dodatečný noční spánek, kvalitní zdravá strava, omezení konzumace alkoholu či kouření nebo čas strávený s kamarády či rodinou. Není nic špatného na tom si sám zajít na masáž, do sauny, na kafíčko, na manikúru či na lekci jógy. A když k tomu vezmete i někoho ze svých blízkých, snížení stresu je zaručeno. Nezapomínejme se starat sami o sebe. Když nebudeme v pořádku my sami, jak chceme pomáhat svému okolí? Myslete na to <3 Tak co, jdete si už rezervovat své místo na nějakou masáž?
